Toulky ostrovem růží...řeckým Rhodosem

01.10.2024

Ostrov Rhodos připomíná tvarem delfína, který se právě vynořil z moře.  Dle legendy měl ostrov z mořského dna vyzvednout bůh slunce Hélios. Proto se mu také někdy přezdívá slunečný ostrov. Ostatně slunečných dnů si tu užijete v průměru 300 v roce. Což z ostrova dělá ideální destinaci téměř po celý rok. 


A proč označení " ostrov růží", když paradoxně na ostrově téměř žádné nerostou? Došlo k tomu mylnou interpretací, rodinos je totiž řecký výraz pro růžový. Prastarým symbolem ostrova je ale dodnes granátovník, který kvete na zahrádkách před domy a u cest a je velmi podobný právě keřům růže.


Ostrov je se svou rozlohou přibližně 1 400 m2 čtvrtým největším ostrovem Řecka ( tím největším je Kréta a o jejích krásách si můžete přečíst v mém starším článku) . Hlavní město ostrova bylo již v době antiky spolu s Athénami nejvýznamnějším řeckým městským státem a obchodní velmocí. Velmi známý je Rhodský kolos, jeden ze sedmi divů světa.  V roce 1309 se stal ostrov sídlem rytířského řádu špitálníků, později maltézských rytířů. Od 16.století, za vlády Osmanů, se na ostrově usadila i početná židovská komunita, jejíž členové zde založili významné bankovní domy.        V roce 1912 obsadila Rhodos a Dodekanské ostrovy Itálie a až do roku 1943 zde velmi intenzivně uplatňovala politiku kolonizace a modernizace. Připojení ostrova k Řecku proběhlo až po skončení druhé světové války.  To je jen malý zlomek z bohaté  historie a nyní se již pojďme vydat za krásami ostrova :)

My se vydali objevovat jeho kouzlo v květnu. Ideální volba pro ty, kdo chtějí poznávat ostrov v příjemných teplotách a užít si i koupání v tyrkysově průzračném moři. 

Jako výchozí bod pro poznávání jsme zvolili letovisko Faliraki. Toto město je spojeno s prvními vyznavači hnutí Hippies v Řecku, kteří sem začali jezdit v 60.letech minulého století. Tehdy tvořilo Faliraki, jako rybářský přístav, jen několik málo chalup a malý kostelík. Od té doby však prošlo obrovskou proměnou a dnes patří mezi jedno z nejživějších letovisek na Rhodu.

Doporučuji si půjčit auto. Autopůjčoven tu naleznete nespočet, jen je dobré si předem pročíst recenze a nevsázet na tu nejlevnější. Ohlídejte si i rozsah pojištění. My si zvolili Auto Tour car rentals, která byla i s českou asistencí přímo na ostrově.

Auto jsme měli druhý den nachystané u hotelu a mohli jsme vyrazit poznávat krásy ostrova. Kam všude vedly naše kroky?

hlavní město Rhodos

Jeho stará část, dosud stále ještě kompletně chráněná hradbami z doby rytířů, patří k nejpůsobivějším městům Středozemního moře a celé spadá pod ochranu UNESCO. Opevněné město se nepodařilo nikomu vojensky porazit a díky tomu se zachovalo v téměř nedotčené podobě. Procházka klikatými historickými uličkami patří k nejkrásnějším zážitkům.  

pravděpodobné místo rhódského kolosu
pravděpodobné místo rhódského kolosu

S hlavním městem se pojí i jeden ze sedmi divů světa, kolos rhódský. Kolos byla bronzová socha řeckého boha Hélia, postavená u přístavu. Byla téměř stejně vysoká jako socha Svobody.  Vystavěli ji v letech 292 př. n. l. obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Makedonců. Bohužel však nestála moc dlouho, jelikož se po 65 letech při zemětřesení zhroutila do moře. Dodnes je předmětem mnoha dohadů to, jak vlastně socha vypadala a kde přesně stála. Avšak archeologické výzkumy ukazují, že s největší pravděpodobností stála na základech dnešní pevnosti sv. Mikuláše v přístavu Mandraki.


Při toulkách městem určitě nevynechejte Rytířskou ulici. Ta vypadá, jakoby se za posledních 400 let snad nezměnila. Neuvidíte tu žádné reklamní poutače. Máte pocit, že se tu doslova Většina řádových ubytoven, neboli konventů, není přístupná.  Slouží jako sídla správních orgánů. Budovy mají nádherná průčelí s erbovními štíty rhodských rytířů.  Na pár místech můžete nahlédnout i do krásných zahrad na nádvořích. Konventy sloužily nejen rytířům, ale také jako útočiště pro poutníky do Jeruzaléma, kteří si často při své cestě právě zde dopřávali odpočinku. 


klášter Filerimos

Pahorek Filerimos, který se rozkládá nad městem Ialysos ve stínu krásně vonících borovic, je nádherným výletním cílem na ostrově. V antice se tu nacházela akropole. Později, v byzantském období, zde vyrostl klášter zvaný Philerimos. Byla v něm uchovávána prastará ikona Panny Marie, která lákala četné poutníky. Na současném vzhledu celého areálu se podíleli především Italové, kteří celý komplex zrestaurovali a přidělili františkánským mnichům. Ti zde vyráběli bylinný likér Sette Erbe, připravovaný ze sedmi bylin a dnes si ho můžete koupit ve stánku u vstupu do areálu.

Jinak už na parkovišti a vlastně po celou cestu po komplexu vás bude doprovázet neskutečné množství pávů.  Tolik najednou jsem jich snad v životě neviděla. Motají se i mezi auty a počítejte s tím, že nejsou zrovna plaší a uhnou vám :)

Pokud se vydáte od kláštera krásnou alejí až nakonec, dojdete k vysokému kříži a kostelíku. Je odtud nádherný výhled a máte i letiště jak na dlani.


pláž Ladiko 

Nádherná malá skalní zátoka u Faliraki, vedle pláže Anthony Quinn. Pláž je písečná. 


pláž Anthony Quinn

Asi nejznámější pláž u Faliraki, nejidyličtější místo. Útesy v moři jsou ideální pro šnorchlování. Pláž není velká, ale bývá dost přeplněná. Nese název po americkém herci Anthony Quinnovi, který zde v roce 1961 natáčel film "Děla z Navarone".  Pro ty, kteří neprahnou po přeplněných místech ( jako my), doporučuji jet sem ráno a nebo později odpoledne. Kdy navíc slunce celou zátoku nádherně nasvítí.


nejjižnější cíp ostrova, Prasonisi

Neboli také ráj surfařů, jak se místu často přezdívá. Díky silnému větru, který na jedné straně vane od pobřeží a na druhé straně vítr vanoucí na pobřeží, který vytváří často až 3 metry vysoké vlny. Autem můžete zajet až na písek. A procházkou se vydat po pláži. Navíc se tu z jedné strany střetá Egejské moře a z druhé Středozemní. Pokud stoupne hladina vody, pláž se zatopí.


hrad Kastro Kritinia

Jižně od vesnice Kamiros Skala, na západním pobřeží, narazíte na kopci na jeden z nejlépe dochovaných johanitských hradů na ostrově. Ve středověku se pevnost nazývala Villanova. Stavbu financovaly florentské bankovní domy, kterým sloužila jako obchodní opěrný bod. Z nejvyššího místa u mohutné obytné věže se naskýtá nádherný výhled na okolní ostrovy Alimia a Chalki. 

Vstupné je zdarma. Parkoviště naleznete pod hradem a je také zdarma. 


Lindos a jeho typické kapitánské domy

Město námořníků se nachází na hornatém poloostrově. Když do města jedete, vynoří se na vás ze zatáčky znenadání naprosto okouzlující soubor bílých lindských domů, které se nachází ve stínu mohutné akropole. Nejstarší stopy osídlení návrší s akropolí se datuje již do poloviny 2.tisícíletí před Kristem.  Vzhledem k velmi dlouhé kontinuitě osídlení se do dnešních dnů dochovaly stopy všech epoch. Na návštěvu se vydejte ideálně hned ráno, jinak počítejte s obrovskými frontami a dlouhým čekáním. My se také vydali nejprve poznávat kouzlo akropole a poté až úžasné město Lindos se svými zářivě bílými domky. 

A proč vlastně město námořníků? V 17.století Řekové zajišťovali lodní přepravu zboží mezi Benátkami a jejich středomořskými državami, Istanbulem, tureckými přístavy a Palestinou. Lindos se nacházel na křižovatce těchto námořních tras a proto se stal centrem této činnosti. Bohatí námořníci si zde začali stavět honosné domy.  V mnohých, dodnes dochovaných domech, naleznete dnes restaurace nebo bary. 

Turistů je tu opravdu hodně, s tím počítejte a naplánujte si příjezd ideálně na ráno. V klidu zaparkujete a nečeká vás pak šílená fronta u vstupu na Akropoli. Vydejte se i do spleti uliček, mimo hlavní turistickou trasu. Najednou se ocitnete mimo davy lidí a můžete si v klidu vychutnat atmosféru místa. 

kostelík a vyhlídka Prophet Ilias

Nedaleko Faliraki jsme úplně náhodou v mapy.cz objevili toto úžasné místo s neskutečnými výhledy na celý záliv Faliraki a na pláže Ladiko a Anthony Quinn. Cesta tam je dosti strmá a místy úzká. A vedle sebe máte opravdu strmé srázy, ale odměna v podobě výhledu je k nezaplacení. Na kopci je kostelíček a zbytky opevnění.


zátoka Traganou

Na severním konci zátoky Afandou začíná pláž Traganou . Skály, které dosahují místy téměř až k moři poskytují v horkých dnech příjemný stín. Můžete se vydat i na průzkum jeskyně na severní straně. Moře tu má neuvěřitelně krásnou tyrkysovou barvu. Pláž je tu oblázková.



No a k poznávání krás ostrova patří samozřejmě i ochutnání místních dobrot a že jich není málo. Řecká kuchyně je tradičně tvořená vydatnými jídly především z rajčat, oliv, lilků, cuket, ryb a jogurtů. Tekutým zlatem, jak zde olivový olej nazývají, na jídlech rozhodně nešetří. 

Miluji jejich řecký salát, který si často dávají  jako přílohu k rybě či masu, většinou připravovaném na grilu.  Jako další příloha bývá rýže, hranolky a nebo pita chléb.  A třešínkou na dortu je jejich luxusní tzatziky, které by na stole také nemělo chybět. 

Já si nejvíc zamilovala jídlo zvané gemistes. Rajčata, papriky nebo lilky plněné kořením ochucenou rýží. Servírovaná byla různě, někde se jednalo jen o plněné papriky a jinde to byla kombinace papriky a rajčete. Často s pita chlebem a nesmí chybět oblíbené tzatziky. Vždy ale dokonalé a chutné.

Ve fotogalerii objevíte pár tipů, které máme vyzkoušeny :)


A co říct na závěr? Skoro vždy o každém místu říkám, že se tam znovu vrátím.... no a ani tady nemůžu říct nic jiného. Řecko je moje srdeční záležitost. Není to jen o průzračném moři, nádherných památkách, výborném jídle...ale především o milých a velmi pohostinných lidech této kouzelné země.
Takže ano, sem se rozhodně vrátím :)